Nalehko

Jeden z hitů letošního léta. Nalehko od Clary Bensen. Ona a Jeff vyrazili na neobvyklou cestu (rozhodně pro většinu z nás). Na 213 stránkách najdete romantiku, nejistotu, krásná místa, problémy. Jo, a vážně se to stalo.

Musím se přiznat, že obálka knihy mě trošku zklamala. Rozhodně zaujme díky barvám, ale působí na mě trošku lacině. Chápu symboliku zelených šatů a červených kalhot jako cestovního úboru Clary a Jeffa, ale myslím si, že obálka šla zkrátka zpracovat trochu lépe. Proto jsem knihu nosila bez ní, zelená na mě působila mnohem příjemněji.

Clara líčí cestu z Instanbulu do Londýna, na kterou se s Jeffem vydali. Mezitím se vrací k momentu, kdy se s Jeffem seznámila, jak se jejich vztah vyvíjel (respektive stále vyvíjí) a jak vlastně k této cestě dospěli. Také se vrací ke své vlastní minulosti a to hlavně k době, kdy měla problémy s úzkostí a depresemi. Tyto části jsou do příběhu putování vložené celkem nenásilně. Clara si jednoduše na tyto chvíle vzpomíná při cestě na základě různých podnětů, které jí něco z jejího života připomenou. Tyhle části pomáhaly utvářet Clařinu osobnost, ale zároveň mi přišlo, že mohly být kratší.

V knize je spousta odkazů na různé osobnosti - filosofy, literární autory - a jejich citáty a myšlenky. Ty se objevují právě třeba v pasážích o nemoci Clary, ale také v místech, kde řeší vztah s Jeffem. Ten totiž není vůbec jednoduchý a je založený na "experimentu", volnosti a nejistotě. Clara se vypořádává s novým způsobem cestování, s Jeffem, se svými pocity. Velmi intimně popisuje různé aspekty cestování a každodenních problémů, které ve většině příběhů chybí.

Trošku mi přišlo, že na úrok řešení vztahu s Jeffem a Clařiny nemoci, trpí části o navštívených místech a samotném cestování. Ty podle mě mohly být více rozvinuté, detailnější. Líbilo se mi ale, že byly zmíněné i třeba nějaké historické události nebo kontexty k navštíveným místům. A to takovou milou, jemnou formou.

Jeffa budete asi chvílemi nechápat, kroutit hlavou, pohoršovat se nebo se na druhou stranu budete smát, nevěřícně zírat a toužit zažít takovou spontánnost také. Nebo všechno dohromady. Je to člověk s životem plným šíleností, bláznivých nápadů a lehkosti.

Kniha se dobře četla a k (podle počasí stále) letnímu čtení a navození cestovní nálady je jako stvořená. Tento styl cestování je určitě velmi dobrodružný a zdá se, že se člověk zase naučí něco nového. Já však stále váhám, jestli bych to dokázala...

Tak zase zpátky ke knížce, knihomolové!

Niky