Těžko popisovat pocity z této knihy. Nikdy (snad) nebudu mít tu příležitost moct dostatečně posoudit příběh této ženy. Nikdy nebudu přesně vědět, jestli s ní sympatizuji, jestli jí lituji nebo jestli je pro mě tento příběh spíš odstrašujícím případem a vzbuzuje ve mně opovržení a zhnusení.
My děti ze stanice ZOO jsou opravdovým fenoménem a jakousi klasikou tohoto tématu. Na základce jsme byly všechny dost dospělé, abychom si tu knihu přečetly a abychom o ní diskutovaly a měly prostě svůj názor. A to, že tohle se nám nikdy nestane. A přesto ta kniha tak zvláštním zvráceným způsobem všechny přitahovala. A myslím, že to "kouzlo" jí zůstalo do dnes.
Je těžké si představit, že příběh, který byl už tak zdrcující a končil v podstatě celkem optimisticky, může mít snad ještě drastičtější pokračování. Můj druhý život vyšel v roce 2014. Christiane je 51 let. Těžko uvěřit, že?
Christiane popisuje svůj život po tom, co byla vydaná kniha, kdy se natáčel film. Situace, kdy se setkávala se známými osobnostmi, se svým zbožňovaným Davidem Bowiem, byly skoro neuvěřitelné. Její život byl asi celkově změtí neuvěřitelných situací. Otevřeně říká, kolikrát podstoupila detox, kolikrát do toho spadla znovu. A já se celou knihu nepřestávám ptát proč, jak. Hltala jsem jednu stránku za druhou a doufala, že další stránky mi přinesou upokojení, že všechno nakonec dobře skončí.
Čím víc jsem se propracovávala ke konci, tím víc jsem Christiane držela palce. Zároveň jsem na ní byla tak naštvaná, že se pořád propadává a že pořád hledá ty stejné lidi. Její jistotu.
Během celé knihy jsem Christiane vnímala jako skutečně inteligentní ženu, která je jen ztracená ve svém vlastním bludu. Její vyprávění ve mně opravdu vzbuzovalo různé pocity. Od vzteku k lítosti. Od smutku k radosti. Rozhodně to celé vnímám jako velmi pozitivní přínos pro čtenáře, které My děti ze stanice ZOO četli. Že ne vždycky skončí všechno růžově, že život s drogou je prostě nekonečný kolotoč.
Je to naprosto omamná autobiografie, která vás nenechá spát, ke které se budete chtít vracet. Pohltí vás na prvních stránkách, uchvátí dospělostí a pohledem na věc. Bude vás tížit. Budete na ní myslet. Není to oddechovka, není to napínavá detektivka. A přesto se budete těšit na další stránky. A přesto budete napnutí.
Tak zase zpátky ke knížce, knihomolové!
Niky
Komentáře
Okomentovat