Muž jménem Ove

Tady by myslím úplně stačilo říct, že tuhle knížku vydalo nakladatelství Host. To už snad mluví za vše. Jejich knížky mi vždycky sednou a jsou pro mě zárukou kvality. A jinak tomu nebylo ani u knihy Frederika Backmana. 

Muž jménem Ove pro mě byl dlouho velkou neznámou, kolem které jsem chodila v knihkupectví. Pak jsem se jednoho dne naštvala, a prostě jsem si knihu objednala. A teď jsem se přesvědčila, že to byla dobrá volba. 

Příběh vypráví o devětapadesátiletém muži, který chce spáchat sebevraždu. Je tak trochu mrzout a řídí výhradně Saab. Jeho život změní rodina, která se přestěhuje do Oveho obytné čtvrti. Ove je posedlý pravidly, jejich dodržováním a má rád poctivou práci. 

V knize najdeme velkou škálu rozdílných postav, které jsou svým způsobem bláznivé a vznikají tak absurdní situace, které vyvolají nejeden úsměv. Každá postava měla v příběhu svou důležitou roli. Průběžně se také odkrývá životní příběh Oveho a čím více do něj zabředáváte, tím více ho máte rádi. Při čtení vám do sebe začnou zapadat také věci zobrazené na obálce knihy. 

Muž jménem Ove je hodně přirovnáván ke Stoletému staříkovi, který vylezl z okna a zmizel. S tímto přirovnáním souhlasím pouze napůl. Stoletý stařík je totiž především humoristická kniha. Muž jménem Ove ale nemá za účel pouze pobavit. Dotýká se také důležitých témat jako je láska, přátelství či soudržnost. Ukazuje, jak se mění samotný člověk i jeho pohled na život a životní hodnoty.

Bude vůbec potřeba mít řidičák, když už nikdo nebude ani umět vysvětlit, jak se podélně parkuje? Tak bude? Ove si to nemyslel. Byl silně kritický vůči tomu, že lidi, kteří neovládají podélné parkování, mají vůbec hlasovací právo.

Každá kapitola je uvedená výstižným názvem. To mám na knížkách tohoto typu ráda. Vždycky mám pocit, že je na co se těšit. A v tomto případě opravdu je. Hltala jsem každou kapitolu, nemohla se od knihy odtrhnout a těšila se, co dalšího příběh přinese. Nečekají na vás pouze úsměvné situace, ale také situace dojemné a mnoho pasáží k zamyšlení. Ove je zkrátka správně sarkastický, poctivý a přesný. A když mi první kapitola začala dávat smysl a já naprosto přesně věděla, co se bude dít, tak jsem tu slzu prostě nezadržela. 

Kromě hlavního hrdiny Oveho jsem si ještě zamilovala postavu Parvaneh, tedy ženu, která se přistěhovala se svou rodinou. Ta byla správně praštěná a osobitá, naprosto jsem se s ní dokázala ztotožnit. Nebála se Ovemu odporovat a přesně pochopila, jak na něj. 

Muž jménem Ove se rozhodně řadí mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla. Pobaví, dojme, donutí k zamyšlení a nelze se od ní odtrhnout. Pokud tedy máte rádi sarkastický humor jako ve Stoletém staříkovi a zároveň chcete příběh, který má nějaké hlubší poselství, pak je kniha rozhodně pro vás.

Někoho milovat je jako nastěhovat se do domu. Zpočátku je člověk zamilovaný do novoty, každé ráno se pozastaví nad zázrakem, že je to skutečně jeho, jako by se strachoval, že k němu každou chvíli někdo vtrhne a oznámí: Došlo k obrovskému omylu, nikdy jste si neměl žít tak pěkně.

Tak zase zpátky ke knížce, knihomolové!
Niky